Hoia-Baciu
Kde se nachází: Rumunsko, Transylvánie, Ardeal, Kluž
Google Maps: Zde
Rumunský les Hoia-Baciu se jistě zcela právem řadí mezi nejzáhadnější a nejstrašidelnější lesy a možná i místa na světě. Už jen fakt, že se mu také přezdívá Transylvánský bermudský trojúhélník, vás jistě dostatečně varuje před vstupem do jeho zhoubných hlubin.
Les plný zla
O nebezpečenstvech, ukrývajících se v Hoia-Baciu, vědí místní obyvatelé již po celá staletí, první zprávy, které se dostaly i mezi širší veřejnost, se však počínají šířit teprve na konci šedesátých let dvacátého století. Pro místní je totiž tento les i do dnešních dní jedno velké tabu a strach z démonů a záhadných jevů nutí obyvatele držet jazyk za zuby a raději se o něm ani nezmiňovat. A co že se to v lese vlastně děje? Některé obyvatele drží dál různé lidové legendy o nepřátelských světelných bytostech, jiné vesničany zase od výpravy do Hoia-Baciu odrazují jejich vlastní nemilé zkušenosti. Les je zvláštní už na první pohled. Nachází se v něm totiž mnoho stromů s pokroucenými kmeny. Přestože se jedná o zajímavou anomálii, v porovnáním s jevy, které návštěvníci lesa popisují, je to vlastně jen nepodstatná prkotina. Lze se zde totiž setkat snad se všemi druhy paranormálních jevů, které si jen dokážete představit. Po vstupu do lesa na vás prý okamžitě začne působit negativní energie. Pociťujete úzkost, nevolnost, jdou na vás mdloby, bolí vás hlava, máte žízeň, na každém kroku slýcháte zvláštní zvuky, tajemné hlasy, zlý smích, či dokonce křik. Častá jsou také svědectví o pozorování létajících talířů ve výšce nad lesem, velmi rychle letících světelných objektů neznámého původu, podivných stínových bytostí, které vás neustále sledují (nejrozšířenější názor tvrdí, že se jedná o duchy lidí, kteří v lese zemřeli) a také žhnoucích očí, která se zjevují v mlze. Nutno ovšem říci, že tato svědectví nemůže podat každý, kdo se do lesa vypravil. Mnoho lidí v něm totiž navěky zmizelo. Přestože se v lese ztrácejí lidé již odnepaměti, největší pozdvižení vzbudilo zmizení místního pastýře i s jeho velkým stádem dvou tisícovek ovcí. Nenašlo se po něm ani stopy. Právě kvůli této události si les vysloužil již zmíněnou přezdívku Bermudský trojúhelník Transylvánie.
(Na fotce je prý zachycena jedna z mnoha stínových bytostí, se kterými
se v lese můžete setkat.)
Cestování časem?
K jinému známému zmizení došlo podstatně déle. Někdy v 70. letech 20. století. Tehdy se z místní vesnice ztratila v lese pětiletá holčička. Ihned se rozjelo velké pátrání, při němž přiložil ruku k dílu snad každý z širokého okolí. Dívka se nakonec přece jen našla. Přesto zde však byl jeden zneklidňující fakt, který bránil radosti z jejího nalezení. Dívka za tu dobu zestárla nejméně o pět let, což ostatně musel potvrdit i lékař, který se pátrací akce také účastnil. Jak se ovšem zdá, záhadné síly, působící v lese, vás nemusí nutně poslat jen do budoucnosti. Potvrzuje to případ dalšího zmizení, tentokrát už však dospělé ženy. Ta se sice po nějaké době opět vrátila, ztratila ovšem paměť a navíc se u ní našla podivná staře vyhlížející mince, což potvrdili i archeologové, kteří ji zařadili do období 15. století.
Pokud však máte štěstí, všechny nástrahy zdárně překonáte a z lesa se nakonec přece jen vrátíte, je možné a také velmi časté, že na svém těle objevíte nevysvětlitelné škrábance a popáleniny, přestože jste se k ohni ani nepřiblížili. Nezřídka lidé vyprávějí i o záhadných časových anomáliích. Přestože se v lese nezdržovali moc dlouho, po návratu domů shledali, že uplynulo mnohem více času, než předpokládali. To ostatně potvrzují i příběhy o záhadných zmizeních.
Dovolená snů
Zmiňoval jsem se, že světové proslulosti začal les Hoia-Baciu nabývat až na konci šedesátých let dvacátého století. Už jsem ovšem neřekl, co se tehdy stalo... Událo se to 18. srpna roku 1968. Postarší vojenský technik Emil Barnea se rozhodl, nehledě na mnohá varování místních obyvatel, strávit v lese společně s přítelkyní a přátely příjemný víkend a odpočinout si od ruchu městského života. Nejprve všechno probíhalo bez problémů, zlom nastal až nějakou dobu po poledni, kdy se Barnea od svých druhů oddělil a vydal se hledat dříví na podpal. Z jeho práce ho vyrušil až nervy drásající výkřik jeho přátel. Zaskočený muž se rozhlédl a spatřil záhadný létající objekt, který se neslyšně vznášel jen pár metrů nad nejvyššími stromy. Dlouho však ve své poloze nesetrval. Najednou začal vydávat jasnou záři a vznesl se šikmo vzhůru k obloze. Ještě, než se objekt stačil ztratit v dálce, se Barneovi podařilo vytáhnout fotoaparát a podivný stroj několikrát zachytit. Právě ony fotografie vzbudily kolem lesa Hoia-Baciu opravdovou senzaci. Ufologové radostně provolávali, že se jedná o závažný důkaz o výskytu UFO v Rumunsku a také jedny z nejlepších fotografií, zachycující létající talíře, které do té doby existovaly. Dodnes je tato fotka jedna z mála snímků, které jsou uznávány jako nezfalšované.
(Jeden ze tří slavných snímků Emila Barnea)
Smělý vědec
Slavné snímky Emila Barnea samozřejmě rozvířily mnoho diskuzí a vášní. Stále víc a víc lidí se chtělo do záhadného lesa podívat také. Kromě mnoha amatérských dobroduhů se o případ začal zajímat také biolog Alexandru Sift, kterého zaujala podivná deformace místních stromů a který se rozhodl přijít záhadě na kloub. Nedbal na varování vyděšených vesničanů a pustil se do svého výzkumu. Les navštívil mnohokrát a vždycky se vrátil. Když pak o svých toulkách vyprávěl, zmínil, že ho pokaždé sledovaly záhadné temné stíny. Ty se mu ostatně také několikrát podařilo vyfotografovat. Když poté vyvolané fotky po večerech za svitu lampičky studoval, překvapeně zjistil, že nevědomky zachytil i něco jiného - podivná světla a tvary, které nikdy dřív ani nezaregistroval. Častokrát také na zemi vídal zvlášní červené skvrny, které připomínaly pozůstatky po ohništích. Biolog vyjádřil názor, že jsou způsobeny jakousi neznámou kyselinou a více se případem nezabýval. Co to mohlo být za kyselinu a kde se tam vzala? Nebo snad skvrny způsobily plameny startujících motorů kosmického talíře? Přestože Alexandru Sift věnoval tomuto bádání mnoho času, výsledky nepřineslo v podstatě žádné.
(Snímek od Alexandra Sifta zachycuje záhadné světlo na obzoru.)
(Zde se Alexandru Sift vyfotil pomocí samospouště. Za sebou má les Hoia-Baciu a
nevědomky se mu podařilo zachytit také zvláštní obrys. Je označen kroužkem
a lze ho postřehnout v levém horním rohu fotografie.)
A co vlastně říkají dnešní badatelé? V podstatě si neví rady. Přestože i dnes se parapsychologové aktivně zabývají dalším vyšetřováním, záhadné jevy se stále nikomu nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Máte-li však zájem o neuspokojivá vysvětlení, ve hře jsou: vstup do jiné dimenze a mimozemská základna, stojící v blízkosti a nebo dokonce přímo v lese.
Máte-li zájem, podívejte se na krátký dokument o tomto lese. Je sice v angličtině, ale je docela snadné mu porozumět. Jsou v něm vesměs informace, které jste si právě přečetli.
Zdroj: YouTube.com
Autor: Zde
Komentáře
Okomentovat