Proutkaření je činnost, která existovala již za dávných dob starověku, zejména v Asii. Zmíněno bylo i v samotné Bibli, kdy pomocí proutkaření našel Mojžíš pitnou vodu pro Izraelce. Detailnější popis proutkaření ovšem nalezneme ve spisu ze šestnáctého století De re metallica německého mineraloga George Bauera. Ten strávil dlouhá léta v Jáchymově, kde hledal minerály a rudy. Nejznámnějším českým proutkařem byl bezesporu pan Stanislav Hruda, který v minulém století působil na Ostravsku, kde našel nespočet zasypaných důlních štol, vodních pramenů i geopatogenních zón. O používání virgule dokonce napsal vlastní učebnici.
(George Bauer)
K proutkaření se využívá předmět zvaný virgule. Virgule nemusí mít nutně jen podobu proutku, může to být klidně i pružina, drát, nebo plast. Dnešní virgule, které seženete na internetu jsou již téměř vždy z oceli. Virgule mají zpravidla tvar řeckého písmene gamma, v takovém případě se většinou drží oběma rukama, pokud jsou velké. Krom nich ale existují i malé, které držíte mezi palcem a ukazovákem. Pak ale můžete najít také virgule, které se skládají ze dvou částí ve tvaru písmene L. V takovém případě držíte v každé ruce jednu část.
Pomocí virgule lze odhalit podzemní prameny, ložiska rud a ropy, nebo třeba dokonce i fosílie, zvířata či osoby. Virgule též reaguje na změny gravitačního, elektrického i magnetického pole a prý i na negativní paranormální energie. Jedná se o oblíbenou pomůcku psychotroniků, lidí, kteří se věnují zkoumáním jevů, jakými jsou třeba telepatie, telekineze, nebo jasnozřivost. Myslitel Georgius Agricola zastával názor, že proutkařem může být člověk jen s jakýmsi vyjímečným nadáním, či šestým smyslem. Dnešní proutkaři ovšem tvrdí, že ovládat virguli se může naučit každý. Podle jejich mínění měli tuto schopnosti kdysi všichni lidé. Ale vlivem moderních technologií a překotného vývoje kupředu jsme ji ztratili. To však vůbec nevadí, protože dle jejich slov dokáže každý člověk zapomenuté schopnosti s vynaložením dostatku času a trpělivosti oprášit. A samozřejmě budete potřebovat virguli. Dříve se k tomutu účelu využívaly rozdvojené vrbové proutky, ale dnes už se virgule vyrábějí z kovů. Ale pokud nechcete utrácet, klidně se vraťte zpět ke kořenům a pořiďte si proutek, nebo si virguli vyrobte ze starého drátěného ramínka.
Pokud jste začátečníci a virguli jste ještě nikdy nedrželi v ruce, pak pro vás bude nejvhodnější pořídit si dvě virgule ve tvaru L. Manipulace s nimi je snadná, neboť signály, které virgule vydává, snadno rozpoznáte. Zaujměte vyhledávací pozici. To znamená, že do každé ruce uchopíte jednu virguli za kratší konec a pokrčíte paže v loktech, jako kdybyste se opírali o trekkingové hole. Ramena obou virgulí směřují rovně dopředu a jsou k sobě rovnoběžná. Nyní je nutné hluboké soustředění. Předtím než začnete s proutkařením se ujistěte, že jste naprosto klidní a uvolnění. Klidně se nebojte před výkonem nějakou dobu relaxovat, či meditovat. Než začnete, nebuďte skeptičtí a neočekávejte, že se nic nestane. Také vždy s proutkařením začínejte s čistou hlavou. A nepodléhejte žádným domněnkám, odhadům a předpokladům. Pokud si například řeknete:"Tady to vypadá dobře, tady by mohla být voda." může to nepříznivě ovlivnit hledání. Ve své mysli si zformulujte otázku, na níž chcete znát odpověď. Musí být krátká, jednoznačná a zřetelná a musí se na nit dát odpovědět pouze ano nebo ne. Pokud hledáte podzemní pramen, soustřeďte svou mysl na jedinou otázku "Je blízko mne pramen?" Pokud ano, dráty se překříží, či se pohnou směrem k sobě. Pokud ne, rozevřou se směrem od sebe. Kráčejte vpřed a stále mějte v mysli svou otázku, tak dlouho, dokud se virgule nepřekříží. Až se tak stane, voda je blízko!
(Vyhledávací pozice)
Virgule tvaru gamma se používají trochu jinak. Používáte-li tuto virguli poprvé, je nutno zjistit, jak se projeví její kladná reakce. U každého je to totiž tak trošku individuální. Nejjednoduším způsobem je položit si v duchu otázku, na níž existuje jen jediná správná jednoznačná odpověď. Musí být jednoduchá a stručná. Například "Jsem naživu?" Pak sledujte reakci. Malá virgule gamma, kterou držíte mezi palcem a ukazovákem, se pohybuje horizontálně, velká virgule gamma, kterou držíte oběma rukama, se hýbe vertikálně. Naše otázka byla, zda-li jsme naživu, což pochopitelně jsme. Tudíž směr, kterým se virgule hne znamená kladnou odpověď. Zapamatujte si chování vaší virgule, neboť každému to funguje jinak. Vám se může v případě kladné odezvy stáčet virgule doprava, někomu jinému zase doleva.
Virgule však nutně nemusíte ovládat otázkami. Je to sice jednodušší, ale druhou možností je virgulím rozkazovat. Opět to však musí být jednoznačné. Pomyslete si třeba: "Nechť se moje virgule natočí směrem, kde najdu nejbližší geopatogenní zónu!" Počkejte na odezvu a poté se vydejte vyznačeným směrem. Zadejte další příkaz: "Až vkročím do zóny, nechť má virgule sevře pravý úhel vzhledem k mé paži!" Poté už libovolně zadávejte další rozkazy, podle toho jakou upřesňujícíc skutečnost chcete zjistit. Pozor - nalezená geopatogenní zóna vůbec nemusí působit negativní energií. Naopak, mnoho zón působí blahodárně. Ale opět je nutno podotknout, že se vliv geopatogenních zón na člověka u každého jedince liší.
Pokud se nic neděje, ještě není vše ztraceno. Nevzdávejte se, všechno je hodně individuální a u virgulí to platí dvojnásob! Sice jsem řekl, že pro většinu lidí je nejlehčí zacházet s virgulemi typu L, ale třeba právě u vás to vůbec nemusí platit. Zkuste tedy všechny typy a sledujte odezvu. Chování virgule může ovlivňovat jak tvar, tak materiál. Také je potřeba naučit se virguli správně držet. Zezačátku to může být nepohodlné. Je potřeba to trénovat.
Při jakémkoli vyhledávání pomocí virgule se také snažte pokládat co nejvíce doplňujících otázek. Podaří-li se vám například naleznout pramen, ještě nemusí být vyhráno. Může být tak hluboko pod zemí, že se k němu vůbec nedostanete. Proto je nutné vždy pokládat další a další otázky, dokud si nejste jisti, že víte vše, co vědět potřebujete.
Komentáře
Okomentovat