Mezi jedny z nejznámnějších nepohodlných archeologických nálezů patří také známá pračlověčí lebka z Broken Hillu, nebo též jinak nazývaná lebka z Kabwe. Na lebku narazil roku 1921 čistě náhodou horník Tom Zwiglaar během své práce v dole ve městě Kabwe, nebo též jinak nazývaném Broken Hillu - centrální oblasti afrického státu Zambie poblíž hlavního města Lusaka. Nález se podobal lidské lebce, na první pohled však bylo jasné, že tato lebka pochází z dávné historie a patří tedy některému z předchůdců člověka.
Nález nedlouho poté padl do rukou anglického antropologa sira Arthura Smitha Woodwarda, který se pustil do jeho zkoumání. Vydedukoval, že lebka je stará přibližně 40 000 let a dokonce díky ní objevil nový druh hominida, který dostal název Homo rhodesiensis (Člověk rhodéský).
(Antropolog sir Woodward)
Obrázek: Zde
Tento věděc brzy představil brokenhillskou lebku v prestižním vědeckém časopise Nature. Článek rozvířil diskuze a vzbudil všeobecné pozdvižení. Tento objev je totiž i dnes stále považován za jeden z velkých milníků při poznávání lidské historie. Při dalším zkoumání se však odhalily nové šokující skutečnosti. I přesto, že spolehlivé datování nebylo možné, neboť okolní nánosy hornin byly narušeny při těžbě a lebka obsahuje množství zinku a olova, díky dalším kostem, nalezených v těsné blízkosti lebky, bylo datové zařazení již proveditelné. Zjistilo se, že lebka není stará 40 000 let, jak se sir Woodward domníval, ale dokonce ještě mnohem víc. Mluví se o nejméně 125 000 letech. Dnešní odborníci ji nejčastěji přiřazují k druhu Homo heidelbergensis, což je významný přechodný článek mezi druhy Homo erectus a Homo sapiens.
Přestože jsou všechny tyto informace nepochybně zajímavé, o lebce z Broken Hillu se mluví i ze zcela jiného důvodu. Nedá se totiž přehlédnout, že ve spánkové kosti se nachází malý přesně kruhovitý otvor s průměrem osmi milimetrů, který až příliš nápadně připomíná průstřel způsobený moderní pistolí.
(Pohled na přední a boční stranu lebky. Na bočním pohledu je zřetelně vidět průstřel.)
Obrázek: Zde
Kolem tohoto otvoru se točí četné diskuze. Co ho mohlo způsobit? Žádná z tehdejších zbraní (kostěné dýky, kyje, pěstní klíny, oštěm se špičákem zvířete,...) takovou dirku způsobit určitě nemohla, protože při takovém zásahu by se kolem skuliny udělaly četné prasklinky. To samé platí i o případném neopatrném zacházení s krumpáčem během vykopávky.
Teorii o střelné zbrani nahrává i to, že protilehlá spánková kost chybí, jako by ji zevnitř z lebky vyrazil letící projektil, zploštělý po prvotním zásahu. Takové poškození lebky může způsobit pouze relativně moderní zbraň, kupříkladu lovecká kulovnice.
(Pohled na chybějící spánkovou kost)
Obrázek: Zde
Otvor se navíc nachází v takzvané ,,smrtelné zóně", při jejímž zásahu je cíl okamžitě na místě mrtvý. Střelec tedy musel moc dobře vědět, co dělá a kam míří. Pokud si představíme dráhu střely, dojdeme k závěru, že střelec pálil zepředu a zároveň seshora - musel tedy sedět, nebo stát výše, než neandrtálec. Okolnosti se nápadně podobají způsobům dnešního lovu. Představte si dnešní lovce na safari, kteří jezdí v terénním voze. Tak přesně z takové polohy byl výstřel proveden.
Jaké je tedy vysvětlení? Například Britský odborník Jack Cuozzo zastává názor, že lebka patří současnému afričanovi postiženému degenerativní nemocí, která mohla lebku zdeformovat. Mezi takové nemoce patří například akromegalie. Kdo by však střílel nemocné černochy? Krom toho takové variantě nenasvědčují okolnosti nálezu. Kdo tedy mohl před 125 000 lety zastřelit neandrtálce pomocí poměrně moderní lovecké zbraně? A nebo to bylo jinak? Přestože známe okolnosti, za jakých byl nález učiněn, nedá se vyloučit, že lebku někdo prostřelil dodatečně. Tak tomu ovšem zaručeně není v jiném případě - nálezu prostřelené lebky pratura z Jakutska, který pochází přibližně ze stejné doby. Co když spolu tyto dva nálezy souvisí? Mohl oba zastřelit jeden a týž člověk?
Velké množství záhadných a nepohodlných artefaktů se během historie ztratilo a nebo jsou dodnes ukryty před očima veřejnosti. Tato lebka je však důležitá z hlediska paleontologie a proto se na ni můžete přijít podívat do britského muzea přírodní historie.
Komentáře
Okomentovat